29. 8. 2011
VYSOČINA NA KOLECH
|
VYSOČINA NA KOLECH
|
Je škoda, že třídenního soustředění od úterý do čtvrtka 16.-18.8.2011 se zúčastnilo pouze sedm hráčů. Počasí nám přálo a tak nápad vystřídat florbalky za kola byl zcela na místě. Naším cílem byli Jihlavské vrchy, které nejsou od nás až tak daleko. Proto jsme v úterý vyrazili přímo z Okříšek přes Heraltice, Pavlov, Sedlejov atd. do místa ubytování – kempu Velkopařezitý rybník. Neminul nás defekt Marcelova kola, podařilo se nám i trochu zakufrovat a trasu jsme si tak prodloužili na celých 46 km. Nejtěžší úsek asi byl kilometr po rozbláceném oraništi, ale nakonec jsme vyhladovělí cestu zvládli.
Ubytování ve stanech, jídlo jsme si připravovali sami na vařiči, naštěstí bylo v kempu i ohniště na malý táboráček. Ve středu po rozcvičce a snídani nás čekala hlavní trasa v nejčlenitějším terénu většinou po lesních cestách. Nejprve jsme zamířili na hrad Roštejn. V této první přestávce jsme absolvovali jeho prohlídku, vylezli na věž a také se občerstvili. Sjezd z hradu po prudkém lesním srázu přinesl druhý defekt, tentokrát Markova kola. Protože jsme neměli správnou velikost klíče na demontáž kola, vydal se hledat s Marcelem pomoc do nedalekého Řídelova (později nás dojeli na Javořici). My se mezitím vykoupali v Malém pařezitém rybníku a pokračovali na nejvyšší vrchol Českomoravské vysočiny. Parádní výhled byl z Míchovy skály a pak už jen stále do kopce. Na Javořici (837 m.n.m.) jsme dojedli balíčky a zašli doplnit zásobu pití do nedaleké Studánky Páně. Po nezbytném vyfocení následoval několikasetmetrový parádní prudký sjezd po lesní kamenité pěšině. Slunce pálilo celý den a 
tak jsme rádi zastavili na další koupání u Horního Mrzatce. Někdo dostal šílený nápad využít k ochlazení bahno z louží na hrázi a o zábavu bylo postaráno. Naštěstí jsme si pak dali asi 200 m plavání a bahna se tak zbavili. Ale to ještě nebyl zdaleka konec výpravy. Další prudká stráň a o to lepší terénní sjezd nabídla zřícenina hradu Štamberk nad Lhotkou. Teprve pak jsme se vraceli do kempu. Další defekt Marcelova kola. Trasa 45 km se nezdá dlouhá, ale v kopcovitém 
terénu s přestávkami na koupání nám trvala téměř celý den.
tak jsme rádi zastavili na další koupání u Horního Mrzatce. Někdo dostal šílený nápad využít k ochlazení bahno z louží na hrázi a o zábavu bylo postaráno. Naštěstí jsme si pak dali asi 200 m plavání a bahna se tak zbavili. Ale to ještě nebyl zdaleka konec výpravy. Další prudká stráň a o to lepší terénní sjezd nabídla zřícenina hradu Štamberk nad Lhotkou. Teprve pak jsme se vraceli do kempu. Další defekt Marcelova kola. Trasa 45 km se nezdá dlouhá, ale v kopcovitém terénu s přestávkami na koupání nám trvala téměř celý den. Druhý večer již většina netrávila ve stanech, ale spala pod širákem. Dobrým zážitkem bylo seznámení s fracouzskou mladou čtveřicí ze sousedního stanu. Nejprve fotbálek a pak posezení u ohně se protáhlo do pozdního večera.
Ve čtvrtek ráno rozcvička, snídaně, koupání ve Velkopařezitém rybníku a pak to nejhorší – balení stanů a úklid tábořiště. Nakonec se zadařilo a my ještě před polednem zamířili domů. První zastávka bya v Telči na zmrzlině. Za úmorného vedra jsme vyrazili dál na Urbanov a Nevcehli. V lese směrem na Hladov druhé kufrování, v Hladově si Leoš s Markem troufli vlézt do poněkud kalného a mělkého rybníka. Ostatní koupání vzdali, i když se na ně po absolvovaných km strašně těšili. Vše si vynahradili až u opatovského rybníka Vidlák, kde jsme strávili více než hodinu času. Ještě limonáda v Opatově, poslední defekt Marcelova kola (domů do Heraltic už došel pěšky) a o půl sedmé navečer Okříšky. Poslední trasa měřila 40 km. Celkem tedy jsme na kolech najeli 131 km, další stovky metrů naplavali a pár kilometrů i ušli. Nálada byla skvělá a tak nezbývá, než podobné soustředění zase někdy zorganizovat.
