PRAGUE GAMES 2012
|
PRAGUE GAMES 2012 |
nedaří být kompletní. Při velikosti našeho oddílu absence každého hráče chybí. Tentokrát kromě Kuby Boudného zradil brankář, proto velké poděkování patří klubu Snipers Třebíč, že nám hodně pomohl v bráně Filip Novotný. Díky. Jako všichni, i my jsme chtěli postoupit co nejdál, tentokrát jsme i trochu počítali jaké umístění by pro nás bylo do play off nejlepší, ale nakonec zvítězil zdravý rozum – vše se hrálo naplno a Žaky (věková výjimka) nechal zahrát i svého kolegu Cvaldu. I když prioritou kluků je co nejlepší umístění, zkušenosti z utkání se špičkovými týmy jsou vlastně hlavním důvodem, proč na takovéto turnaje jezdit. A nevedli jsme si v nich vůbec špatně.
Atraktivní soupeři a pěkné zápasy. Jako první jsme nastoupili proti maďarům. Zpočátku to bylo trochu trápení, než jsme se našli a sehráli, druhá půle již jednoznačně vyzněla pro nás. Druhý středeční zápas večer nás čekal proti Hattricku Brno, což byl silnější soupeř. V zápase jsme měli mírně navrch, mohli jsme jej vyhrát, ale pokazili jsme si jej několika hrubými chybami v obraně. Nezbývalo než se spokojit s remízou. Čtvrtek byl ve znamení ještě silnějších soupeřů, Švédů a Finů. Rozhodně jsme se nezalekli a do zápasu se švédským AIK 1 vstoupili sebevědomě. Skóre se přelévalo na obě strany a my v závěru o branku
prohrávali. Remízu zachránil v poslední minutě Máca parádní střelou z poloviny hřiště. Do posledního utkání proti leaderovi skupiny jsme chtěli dát všechno úsilí, naskýtala se šance skupinu vyhrát. Finové složení komplet z hráčů ročníku 97 proti našemu výběru 99 až 97 (výjimka 96 Cvalda) nás převyšovali málem o hlavu, ale my bojovali jak o život. Víc se hrálo na polovině soupeře, branky padaly na obou stranách, ale štěstí se od nás odvrátilo. Promarněná šance a těsná prohra hodně bolela.
Dalo hodně práce zkaženou náladu a naštvání hráčů překonat. Naši situaci soupeř dobře odpozoroval a správně vsadil na aktivní hru a častou střelbu na Filipa. Ani jsme se neohlédli a prohrávali o tři branky. Nic se nedařilo, Štíři byli rychlejší a dravější. Hrozilo nám vyřazení. Ještě před pár měsíci bychom se na střídačce pohádali a propadli na celé čáře. Myslím, že právě díky zkušenosti z předchozích turnajům se tak nestalo, naopak všichni zabrali a na hřišti nastal veliký obrat. Z konečné výhry 10:5 jsme měli obrovskou radost, hráči běhali v dešti po hřišti, prováděli skluzy, 
plavali v loužích, zkrátka pořádná oslava.
soupeře dokonalejší sehranost. Pár minut před závěrem jsme šli do vedení, znojemští nedokázali udržet nervy na uzdě a my slavili postup do osmifinále. Narazili jsme na další finský tým - IFK Arboga IBK P97 složený opět se samých hráčů ročníku 1997. Fyzická převaha byla znát. Dlouho jsme odolávali, často útočili, ale jejich brankář byl téměř nepřekonatelný. Na rozdíl 3 branek se přesto Finům podařilo odskočit až v závěru utkání. To jsme již věděli, že na obrat nemáme síly a mohla si zahrát celá naše lavička. Přesto si dovoluji napsat, že ke čtvrtfinále jsme s letošním týmem neměli vůbec daleko.
PLAY OFF:
1/16 PSKC Okříšky - TJ Znojmo 5:4
se i seznamovali, fandili Tornádu Jemnice a snipers Třebíč, nechyběli výpravy po Praze, dost času zabralo shánění obědů a večeří. Jediné co jsme nestihli, byla nuda. Málokomu se chtělo domů, zůstali jsme i na celou sobotu - finálový den. Jen mi bylo trochu hráčů líto, když jsem viděl jejich pohledy na vyhlašování výsledků. Bylo moc znát, jak rádi by jednou na té ploše také stáli. Ale proč ne, třeba se jim to jednou podaří.
