Naše letošní účast na Ostrava junior cupu byla možná jen díky spolupráci s klubem SK JeMoBu, ze kterého s námi jeli tři hráči. Jinak bychom těžko dávali tým dohromady. Dominik si před turnajem zlomil ruku, Adam z elévů dostal horečky, Patrik měl souběžně hasičské závody a druhému Adamovi se nechtělo jet. Celkem devět společně nesehraných hráčů tak mělo nesnadný úkol, proti nim družstva samých zvučných jmen. Ale žádný zápas jsme nevypustili a do každého šli s velkým nasazením. Odměnou nám byla jedna výhra a spokojenost, že jsme si mohli hru se silnými soupeři vyzkoušet. Určitě nás posunula o krůček dál.

PSKC Okříšky – Bulldogs Brno  0:9
Nejlepší zápas. Dlouho jsme odolávali náporu soupeře, v brance se vyznamenával Ondra. Většinu branek jsme dostali v závěru zápasu, kdy nám v malém počtu hráčů začali docházet síly.

PSKC Okříšky – 1. MVIL Ostrava  6:2
Pár minut se čekalo na první branku. Ta se zdařila nám a tím jsme získali jistotu na florbalkách. Více se hrálo na polovině soupeře, který korigoval až ke konci hrací doby.

PSKC Okříšky – 1. FBK Eagles Orlová  0:7
Eagles vstoupili do hry hodně aktivně a brzy se ujali vedení. Rozhodnuto bylo v prvním poločase, kdy padla většina branek. Druhá polovina již byla mnohem vyrovnanější.

Osmifinále:
PSKC Okříšky – Vítkovice modří  0:6
Podobně jako proti Bulldogs pěkný zápas s přijatelným výsledkem. Ubránit kombinující sehraný tým bylo nad naše síly. Ondra si opět pořádně zachytal, i ostatní jsme nevěděli kam dřív skočit.

Naše sestava: Jiří Man, Ondřej Žampa, Petr Nováček, Alžběta Tallová, Štěpán Rymeš, Kryštof Ludmila a z SK JeMoBu Nicolas Nesiba, David Jenerál a Tomáš Kremláček
Dospělý doprovod: Josef Kula, Tomáš Talla, Vladimír Ludmila – děkujeme za přípravu večeří a snídaní, Eva Kremláčková a její sestra bydlící v Ostravě, které vděčíme za skvělé průvodcovské rady k programu.

Prohra s Vítkovicemi znamenala konec naší účasti v turnaji. Dost nás mrzelo, že na rozdíl od loňského ročníku pořadatelé pro vyřazené týmy vypustili pátý zápas o pořadí. Daleká cesta až do Ostravy kvůli pouhým čtyřem zápasům je pro příště na pořádné zvážení. Naším neoficiálním výsledkem je po porovnání bodových zisků, výsledných skóre i play-off desáté místo z šestnácti týmů. To není vůbec špatné, jen škoda, že jsme si z druhé poloviny účastníků s nikým nemohli zahrát.

Při malém počtu zápasů zbylo dost volného času. Ten jsme se snažili pořádně využít. V pátek jsme prošli celý areál Dolních Vítkovic, kde se zrovna odehrával vrcholový mezinárodní turnaj v plážovém volejbalu mužů i žen Ostrava Beach Pro. Večer patřil fotbálku na hřišti vedle školy našeho ubytování. V sobotu dopoledne jsme vyrazili na koupaliště Čapkárna. Sice svítilo slunce, ale vítr byl chladnější. V areálu jsme byli téměř sami a užili si hlavně tobogánu. Pořádně vymáchaní jsme po poledni vyrazili do ZOO, kde jsme si dali oběd. Největší úspěch u hráčů mělo hřiště s hradní prolézačkou, i sloni a lev. Po osmifinále jsme se ještě jednou vrátili do industriálního muzejního areálu v Dolních Vítkovicích a na školu se vrátili pořádně utahaní. Neděle již patřila balení a odjezdu domů. Však cesta vlakem trvala víc jak čtyři hodiny!

K našim zážitkům nepatří jen zápasy a prohlídky Ostravy. Určitě si budeme pamatovat, jak jsme narychlo nakládali auto před odjezdem, když si Pepa nastavil špatně budík a přijel na nádraží na poslední chvíli. Zazmatkovali i ostatní trenéři, když jsme místo na hlavním nádraží vystoupili na stanici Ostrava Svinov. Tato smůla se nakonec stala výhodou, protože na halu bylo ze Svinova blíž. Večer nás čekala další událost. Večeři jsme si připravovali sami, ale po vybalení vařiče jsme zjistili, že přestal fungovat. Proto rychle před zavírací dobou do Datartu koupit nový. Jenže ten vydržel asi tak 20 minut a rozbil se. Místo palačinek tak byl na večeři chléb. V sobotu ráno jsme vařič vyreklamovali a další už nezklamal. 

Fotoalbum z turnaje ZDE.
Foto a video na Instagramu turnaje: ZDE